9. 6. 2026 - druhý den
Druhý den našeho šumavského dobrodružství začal velmi radostně a dojemně. Hned u snídaně čekalo na paní učitelku Kláru obrovské překvapení. Děti si pro ni tajně připravily krásný dárek k narozeninám. Bylo to nesmírně milé gesto, které vneslo spoustu pozitivní energie do celého dne. Paní učitelce ještě jednou přejeme všechno nejlepší.
Šumava nám dnes ukázala svou proměnlivou tvář a přinesla pravé horské počasí – ochladilo se a přišly přeháňky. My jsme ale nezaváhali a využili jsme každou slunečnou chvilku k rychlému přesunu ven na louku, kde odstartoval hlavní dopolední program: "Mraveniště". Děti se proměnily v pilné mravence a rozdělily se do šesti konkurenčních kolonií.
Jejich úkolem bylo vybudovat co největší a nejúspěšnější mravenčí stát na připravené herní desce. Byla to dynamická kombinace pohybu a strategie. "Dělníci" museli na louce sbírat klíčové suroviny: jehličí, klacíky, kamínky a listy. Ty pak na základně směňovali za rozšíření území své kolonie. Na získaném území mohli následně "těžit" cenné mšice, housenky, brouky nebo pěstovat houby, což jim přinášelo další body.
Jak se mraveniště rozrůstala, došlo i na nevyhnutelné "mravenčí války". Kolonie, která dokázala nashromáždit dvojnásobek surovin oproti sousedovi, mohla zaútočit a zabrat část cizího území i s jeho zdroji. Byl to napínavý strategický boj až do poslední chvíle. Děti se do hry tak ponořily, že jim nevadil ani začínající déšť! Absolutním vítězem se stala červená skupina, která si připsala úctyhodných 225 bodů a ovládla největší území.
Po vyhodnocení strategické bitvy jsme se přesunuli do tepla penzionu, kde jsme se zaměřili na teorii a pozorování. Děti měly jedinečnou možnost prostudovat lesní mravence v domácím mraveništi (formikáriu). Dozvěděly se spoustu fascinujících faktů, které mnohé překvapily. Například to, že v jednom mraveništi zdaleka nežije jen jedna královna, ale mohou jich být stovky, a každá z nich klade tisíce vajíček.
Díky tomu může v jedné kolonii žít i několik milionů jedinců. Mraveniště je vlastně obrovské, dokonale organizované město či stát, kde má každý mravenec svou specifickou roli (dělníci, vojáci, chůvy...). Celý tento složitý superorganismus je pro naši přírodu naprosto klíčový a nenahraditelný, a proto jsou lesní mravenci v České republice chráněni.
Po vydatném obědě a zaslouženém poledním klidu na nás čekal nabitý odpolední program. Na penzion Vozzyk totiž dorazil náš kolega Radomil Holík, který s sebou přivezl výukový blok s názvem "Tajemství lesa". Děti se během něj proměnily ve zvídavé lesní badatele a odhalily spoustu zajímavostí z naší přírody. Společně jsme si vysvětlili, jaký je vlastně rozdíl mezi parohem a rohem, jak probíhá jelení říje a také to, jak od sebe správně rozeznat profese, které v lese potkáváme – tedy jaký je rozdíl mezi myslivcem, lesníkem a hajným.
Velký úspěch měla také ukázka moderní techniky v podobě dronu s termovizí. Dětem jsme přiblížili jednu z našich klíčových aktivit, kterou jsou jarní senoseče. Právě během nich s těmito drony nalétáváme nad louky a vyhledáváme v trávě ukrytá mláďata (například srnčata), která tak zachraňujeme před jistou smrtí či zraněním od těžkých zemědělských sekaček. Propojení moderní technologie a přímé záchrany zvířecích životů děti nesmírně zaujalo.
To největší překvapení však přišlo na samotný závěr odpoledne. Mezi děti zavítala naše chlupatá parťačka – liška Coco! Nadšení dětí nebralo konce. Dozvěděly se, jak se k nám Coco vlastně dostala, jaký je její životní příběh a jaké to vůbec je sdílet každodenní život s divokou šelmou. Možnost vidět lišku takto zblízka a dozvědět se o jejím chování první poslední byla pro všechny nezapomenutelným zážitkem.
Po večeři se celá chalupa opět příjemně zklidnila. Druhý den utekl jako voda a byl plný silných zážitků, emocí a nových vědomostí. Penzion Vozzyk už pomalu utichá, děti spokojeně spí a my už teď spřádáme plány na zítřejší deštiví den.