14. 5. 2026 - čtvrtý den
Čtvrteční ráno nás přivítalo sychravým počasím, na rozdíl od předchozích dní však už dneska aspoň nesněžilo. Po včerejším náročném celodenním výšlapu do Příchovic jsme se rozhodli dopolední program pojmout o něco klidněji v teple naší chaty. Hned po snídani jsme se pustili do milé povinnosti. Dětem jsme rozdali pohledy vytvořené z jejich vlastních fotografií a každý z účastníků napsal pozdrav domů. Máte se na co těšit!
Poté už odstartoval očekávaný výukový program s názvem "Stopkoocí". Jak už název napovídá, hlavním tématem byli šneci a slimáci. Postupně jsme si představili celou řadu fascinujících měkkýšů. Začali jsme u známých obyvatel našich luhů a hájů – děti zkoumaly hlemýždě zahradního, páskovku hajní, vřetenky, srstnatky či jantarky. Aby si je děti prohlédly opravdu důkladně, využily na to lupy ze svých badatelských batůžků. Obrovským hitem se stal slimák popelavý, který si získal sympatie celé místnosti, protože neustále zlobil, přejížděl ostatní stopkooké nebo utíkal z podložky. Následně děti obdivovaly chorvatské rumíny uťaté a absolutním vrcholem byla oblovka žravá (achatina). Tyto obří, dva roky staré šneky mohly děti porovnat s jejich sotva měsíc starými potomky, a také si je vzít na ruku. A protože paní učitelky se ničeho nezaleknou, čtyři šnečí miminka dostaly jako dárek do své péče!
Dopoledne vyvrcholilo napínavým šnečím závodem, kde účastníci soutěžili o šťavnatou okurku. Přestože jednoznačným favoritem diváků byl slimák, pro jasné vítězství si suverénně dolezl hlemýžď zahradní. Nejmladší závodník, mládě achatiny, si ve svým úplně prvním závodě popletlo směr a vyrazilo na druhou stranu. Druhé místo tedy obsadila páskovka a třetí skončila dospělá achatina. Slimák byl nakonec diskvalifikován, protože se do cíle pokusil dojet jako černý pasažér na ulitě svého soupeře.
Po obědě a zaslouženém poledním klidu jsme pověsili ptačí budku a pak už jsme přešli k podstatně větším obyvatelům lesa. Na chatu dorazil náš kolega, myslivec Radomil Holík. Dětem poutavě vyprávěl o lesnictví, myslivosti a o tom, jak správně v lese žít a chránit ho. Velký úspěch měla ukázka dronu s termovizí, který myslivci používají k záchraně srnčat a dalších mláďat před sekačkami během jarních senosečí.
Po odpolední svačině pak přišel zlatý hřeb celého dne, kdy nám pan myslivec představil svou neobyčejnou svěřenkyni – ochočenou lišku Coco. Radomil si ji vzal před několika lety jako osiřelé mládě do své péče, ochočil ji a nyní s její pomocí šíří osvětu o těchto fascinujících tvorech. Boří zažité mýty a dětem ve školách zprostředkovává naprosto nevšední a nezapomenutelný zážitek. Prostřednictvím placených aktivit s Coco také financuje své další neziskové projekty, včetně již zmíněných dronů na záchranu srnčat.
Program s liškou Coco je ve školách jedním z nejoblíbenějších programů naší společnosti, a proto jsme loni rozšířili naši nabídku i pro širokou veřejnost. Pokud byste i vy chtěli zažít toto unikátní setkání, můžete si od nás zakoupit poukaz na setkání s liškou a pozvat si Coco (i se svým lidským doprovodem) přímo k sobě domů – posadit si je u Vás na gauč, dát kafíčko na zahradě, nebo třeba společně vyrazit někam na procházku. Pro ty, kteří by si chtěli tento zážitek profesionálně zdokumentovat, nabízíme i poukazy na focení s liškou. Pokud byste o podobný zážitek měli zájem, mrkněte na to u nás na webu. A když nám do poznámky k objednávce napíšete, že jste rodiče ze ZŠ Jeremenkova, dostanete od nás 10% slevu :-)
Teď už ale zpátky k dětem, které byly naprosto úžasné a ukázněné – v naprostém klidu a bez křiku sledovaly každý pohyb naší vzácné návštěvy. Díky této poklidné atmosféře liška Coco brzy ztratila svůj prvotní ostych a začala se mezi malými badateli volně pohybovat, ukázala jim svou hračku – plyšovou lišku – a dokonce se občas nechala i pohladit. Byl to pro všechny skutečně magický moment, vidět toto obvykle plaché zvíře v takové blízkosti.
Poté, co jsme si přítomnost lišky užili dosytosti, jsme se šli společně ohřát do chaty a navečeřet. Večerní program měl ale ještě jeden slavnostní bod – Miky dnes oslavil své 11. narozeniny! Celá jídelna mu popřála a jakmile se snědl celý dort a zmizely poslední mističky s brambůrkami, čekal nás poslední dnešní výlet pod širé nebe.
Navzdory horskému chladu jsme venku rozdělali tradiční táborák. Než se plameny rozhořely naplno, zopakovali jsme si důležitá pravidla bezpečnosti u ohně, jak ho správně založit i udržovat. U praskajícího dřeva jsme si pak společně zazpívali, a když se setmělo, tak se děti vydaly do nočního lesa buď úplně samy, nebo v nerozlučných dvojicích na stezku odvahy. Všichni to zvládli na jedničku a plní dojmů se pak odebrali do postelí k zaslouženému spánku. Máme za sebou den, na který budeme určitě dlouho vzpomínat!